Slunce tu umí pěkně pálit. Kde? No přece na Pálavě. Až pojedeme kolem Pavlovských vrchů, budeme si připadat jako ve slunné Dalmácii a na plážích Mušovského jezera jako u moře. Ve starobylém Mikulově jako by se zastavil čas a v Dolních Věstonicích už před dávnými lety náš prapraděda vymodeloval z hlíny značně urostlou praprababičku. Bílé zdi hradů na strmých skalních bradlech střeží vinné sklípky, aby je vyprahlí cykloturisté - přeci také účastníci silničního provozu (!) - nevzali útokem. Moc pěkný výlet.
Od mikulovského zámku jedeme po značené cyklotrase č. 5044 nad město do místa, kde mezi vrchem Turoldem a Kočičí skálou odbočuje asfaltka do Bavor. Odbočíme na ni (vlevo) a sjíždíme s krásným výhledem na Stolovou horu. V obci Bavory se dáme nad kostelem ulicí do Perné, tu projedeme a po cyklotrase č. 5044 se dostaneme do Dolních Věstonic. Poté se dáme na okruh kolemVěstonické nádrže (vodní nádrž Nové Mlýny II), vedoucí přes poslední metry řek Jihlavy a Svratky, po hrázích Novomlýnských nádrží, ze kterých ještě trčí torza starých stromů nad hladinu. Okruh kolem Věstonické nádrže měří asi 8 km, ale pocit, že jsme u moře, stojí zato! Po návratu z okruhu do Dolních Věstonic jedeme silnicí do Pavlova po značené cyklotrase č. 5043. Je to trochu do kopce, ale víc podobných už nebude. Dál jedeme úbočím Děvína, přes Klentnici a pak už po cyklotrase č. 5044 zpět do Mikulova.
Obec, kterou proslavil nález badatele prof. K. Absolona v r. 1925 - miniaturní soška, tzv. Věs-tonická Venuše. Archeologická naleziště dokladují sídliště lovců mamutů (asi 28-24 tis. let př. n. L). Nálezy, včetně kopie Venuše, jsou v archeologické expozici, východně od obce odkryt profil zvaný "Kalendář věků".
Město, k jehož jménu se nerozlučně pojí víno. Na svazích Pálavských vrchů jsou rozloženy vinice, ze kterých mikulovští sklízejí ty nejlepší odrůdy (Vlašský ryzlink). Mikulov je také důležitým archeologickým a historickým místem, v minulosti byl dokonce opravdovým centrem Moravy. Jádro Mikulova je městskou památkovou rezervací. Dominantou je zámek, v jehož prostorách jsou dnes vystaveny bohaté sbírky Regionálního muzea, včetně expozice vinařství. Město v minulosti přálo i jiným národům a vyznáním, o rozmach se zasloužili Židé (dnes hřbitov a gheto) i skupina náboženských emigrantů - habánů, kteří přinesli slavnou habánskou keramiku a znalost pěstování vinné révy. Pěkný pohled na město skýtá Svatý kopeček, opředený pověstmi o rejích Čarodějnic, i rozhledna na Kozím hrádku.
Starobylá vinařská obec na svazích Pavlovských vrchů s vinařskými domky a barokními vinnými sklepy.
Nejmohutnější moravské vápencové bradlo, lemující oblast kolem Mikulova. Nejvyšším vrcholem je Děvín (554m n. m.), na něm naučná stezka. Mimo četných geologických a paleontologických lokalit vyniká Pálavá bohatostí různých druhů teplomilných společenstev a je i jediným místem výskytu některých druhů flóry a fauny v ČR. Pálavá je vyhledávaným turistickým místem. Tradiční vinařská oblast. Zřícenina Dívčí hrad (Děvičky), který byl v 16. stol. důležitou pálavskou pevností, je dnes výraznou dominantou nad Novomlýnskými nádržemi. Od r. 1986 je CHKO Pálavá (83 km2) jako biosférická rezervace na seznamu UNESCO.
Přírodní rezervace, v dolní části bývalého lomu na Turoldu objevena v r. 1951 jeskyně se zcela neobvyklou výzdobou. Stěny pokrývá sintr a vytváří tak dojem zkamenělé pěny s různými výrůstky a krystaly. V dolních partiích labyrintu jsou tyrkysově modrá jezírka.
Přírodní rezervace, vodní dílo vybudované v letech 1978-1982 na řece Dyji. Do nádrže ústí řeka Jihlava a Svratka, je zde několik přirozených poloostrůvků a ostrůvků (jeden s mušovským kostelem - pozůstatkem zaniklé vesnice). Významné hnízdiště vodního ptactva.
Nyní nejsme na příjmu Filip
E-mail: filip.blazek@ingtours.cz
Naše rezervační oddělení je otevřeno každý všední den od 9 do 17 hod, o víkendu od 12 do 17 hod.
created by SYMPACT